4. kapitola

1. května 2008 v 21:58 | kioko |  povídky
"Ale, ale ..koho pak to tu máme?" ozval se známý hlas. Z poza stromu se objevili Sasori, Itachi a Deidara.
"Není vás nějak málo?" zeptám se pohrdavě.
"Na vás bych stačil sám" fandí si Deidara
"Máte 2 možnosti...buď nám dáte toho Jinchuriki po dobrém nebo po zlém.."
"Nedáme vám ho vůbec" stavím se do bojovné pozice.
"Kioko-chan…minule si byla taky taková odvážná a moc dobře to nedopadlo!" zachechtal se Itachi. To už nevydržím a začínám bojovat jako první (Naruto chudák byl pozadu) a ostatní se hned přidávají. Začal nemilosrdný boj…Sasuke de po Itachim, já s Narutem po Deidarovi a Kakashi se Sakurou po Sasorim, který už začal se svým loutkovým představením.
Deidara se okamžitě vznáší do oblak. Byla bych bez šance, nebýt mého démona v podobě ptáka. Když si vzpomenu na začátky s ním, když si se mnou dělal co chtěl…Ale teď už ho pevně ovládám já. Deidara hledí hodně vyjeveně, využijeme momentu překvapení a zaútočíme. Mezi tím si to rozdáví i Sasuke s Itachim. Vypadá to, že Sasuke prohrává, ale i Itachi má pár bolestivých ran. I Kakashi se Sakurou si vedou dobře. Sakura má výhodu, kterou hodně využíva - už se Sasorim bojovala…v mnoha případě ví slabiny jeho loutek.
"Tak to by stačilo" pomyslím si a přitvrdím. Deidara už přišel o jednu svoji ruku a vypadá to, že smrti neunikne. Ale projeví se jako srab….Pomocí jedné zakázané techniky radši zmizí!
Itachi začal porážet Sasukeho, ale když viděl, že Deidara zmizel a Sasori ho chce napodobit s pohrdavým úšklebkem prohodí "Pokračování příště, bratříčku" a zmizí taky.
"Slavní Akatsuki se nakonec ukázali jako zbabělci" prohodím.
Já a Kakashi jsme dopadi nejlíp, Sakura a Naruto mají jen pár neškodných ran, za to Sasuke je ošklivě poraněný na noze. Ani nemůže pořádně chodit. Naštěstí se už stmíva, takže se utáboříme, rozděláme oheň a Sakura Sasukeho ošetří.
Dívám se do plápolajících plamínků. Bojovali jsme, dokonce jsme měli i přesilu a my prohrajem! Vypadalo to, že je porazíme..Kdyby nezmizeli tak by se to možná i podařilo…Ale neměli napadnout Konohu?
"Kakashi? Jakto, že věděli kde jsme?"
"To nevím…Stopy jsme za sebou nenechali..Někdo jim musel říct kam jdem." Přemýšlí na hlas.
Už je pozdě a všichni usli(aspon si to myslím),ale mě se to nepodařilo. Nakonec jsem svou snahu vzdala a šla se projít. Najednou jsem uslyšela někoho za sebou!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Satuka - chan Satuka - chan | 3. května 2008 v 11:40 | Reagovat

To je kawaii povídka.Líbí se mi.Pls rychle přidej další díl.Moc se těším.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama