5. kapitola

3. května 2008 v 12:25 |  povídky
Vytáhnu opatrně kunai a čekám kdo se objeví.
"Neboj Koiko, to jsem já." Poznám hlas Sasukeho.
"Co tu děláš?"
"Nemohl jsme usnou.."
"Bolí tě ta noha?"
"Ani ne…Sakura umí dobře ošetřovat. Ale když jsem tě viděl, jak odcházíš, myslel jsem, že bych se mohl projít s tebou, jestli ti to nebude vadit…"
"jasně, že ne…proč by mělo?" nenapadá mě nic o čem bych se s ním mohla bavit. Jenom mě zajímá jedna věc. "Proč tak nenávidíš Itachiho?"
"Vyvraždil mi rodinu" řekne po chvilce přemýšlení.
"aha… to je mi líto. Vím jak se cítíš."
"Ty si přišla o bráchu ne o rodiče.."
"Rodiče mi zabil Orochimaru. Když mi byly 4…Jednou se s pár lidma objevil v Písečné. Vypadalo to, že nikomu nic neudělá. Jen šel za Hokagem. Ale když se od něho vracel…Nikdo nepochopil proč to udělal, ale najednou na ně zaútočil. Nečekali to a za chvíli je zabil. Stála jsem jen kousek od nich…"nějak sem se rozpovídala.
"Co kdybychom změnili téma?" řekne Sasuke s úsměvem.
"To není zas tak špatnej nápad"
"podívej" ukáže z ničeho nic sasuke na nebe
"Co … kde?" nechápu (jako vždycky).
"Tam padá hvězda..přej si něco" poradí mi Sasuke.
Zapřeju si něco co se mi asi nespní…
"Co sis přál ty?"
"Pomstít své rodiče" řekne, to ovšem netuším, že si přál něco úplně jiného. "A ty?"
" Abych měla někoho, kdo by mě měl rád, ale aby ho Itachi, Orochimaru ani nikdo jiný nezabil." Řeknu popravdě.
Tohle Sasuke nečekal. "Určitě se ti splní…"
"Myslíš?"
Místo odpovědi se mi zadívá do očí… "Měli bycme už jít spát…"
"A nechceš se jít ještě projít?" zeptám se sebevědomým hlasem. Uvnitř jsem ale celá rozklepaná.
Nakonec jsme se dobře bavili a smáli. Za nějakou dobu jsem stejně skončili u toho ohniště. Pohled na spa¨ícího Naruta nás rozesmál. Měl totiž úchvatný trenírky ( zelené s červenými srdíčky).
"Už půjdu spát…dobrou noc Sasuke!"
"Dobrou"
Jak jsem nemohla usnout, teď sotva lehnu, už jsem tuhá.
Vzbudila jsem se jako první. A měla tak dobrou náladu, že jsem dokonce ukuchtila snídani, za kterou mě všichni pochválili. Nejvíc mě potěšila pochvala od Sasukeho - samozřejmě.
"Je čas vydat se na cestu…a Kioko ta snídaně se ti povedla" pochváli mě dokonce i Kakashi.
"Kdy dorazíme do Travnaté?" zeptá se Sakura.
"Odpoledne tam budeme"
Tahle cesta se té včerejší moc nepodobala. Šli ti samí lidé jako včera, ale jako by je někdo vyměnil. Hlavně Sasukeho. Tatam byl ten arogantní bezcitný kluk. Najednou tu byl maník s vtipnýma poznámkama a úsměvem na rtech.
"Sasuke? Co se ti stalo?" zeptala se starostlivě Sakura.
"Není to tím včerejším ošetřováním? Co si do něj přidala Sakuro?" směje se i Kakashi.
"Hele baví vás pořád si ze mě utahovat?" ozve se rádoby dotčeně Sasuke.
Celou cestu takhle blbli…Cesta nám tak utekla, že si ani nevšimli, jak se ocitli v Travneté, kde je čekla špatná zpráva od Hokage.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lucik lucik | Web | 20. listopadu 2009 v 20:22 | Reagovat

jen takovej detail...mas tam, ze oro prisel do pisecne za HOkagem...pisecna ma KAZEkageho

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama