láska nebo hra - kapitola11

4. června 2008 v 22:10 | Kioko |  povídky
Sakura se ráno probudila s úsměvem. Měla dobrou náladu. ZA chvíli už byla u brány jako první, sedla si do měkké trávy, opřela o zeď a odpočívala. Netrvalo dlouho a uslyšela za sebou smích Naruta a Shina. "Ahoj Sakuro! Čekáš dlouho?" Sakura se usmála. "Ne… čekat teprve budeme na Kakashiho." Měla pravdu, sensei přišel až ta hodinu a půl. "Omlovám se, ale přes cestu mi přeběhla černá kočka a já to musel obejít." Sakura s Narutem obrátili oči v sloup a Shin se začal chlamat. Kakshimu to nebylo zrovna příjemné. "Půjdeme?" Vyrazil jako první, Naruto, Sakura a Shin se k němu hned přidali. "Kam šel?" Naruto položil otázku, která zajímala všechny. Sakura pokrčila rameny, vyjádřila tak pocity ostatních. Měli štěstí, Sasuke po sobě neskrýval stopy, mohli ho klidně hledat. Všichni 4 se dobře bavili, Shin s Narutem mleli jednu kravinu za druhou a Sakura s Kakashim se tomu smáli. Slunce už bylo vysoko, byli na cestě pár hodin bez jídla. Není divu, že si začal Naruto stěžovat. "Kdy budeme jíst? Mám hlad, že bych jedl cokoliv…" Sakura už to nemohla vydržet. "Tak si utrhni pár bobulí." Blonďák skřivil svůj obličej. "Fuuj! Nejsem býložravec." Pokračovali dál, Naruto už byl radši zticha, nerad by dostal další užitečné rady. Shinovi se pletli nohy, nebyl ještě pořádně uzdravený. Sakura rozhodla za všechny. "Pro dnešek by to stačilo. Půjdeme spát…" Nikdo nebyl proti…Naruto už aktivně rozdělával oheň, na 5. pokus se mu to i podařilo. Sakura stvořila něco čemu se dalo říkat večeře. Narutovi se to moc nezamlouvalo, ale měl takový hlad, že si i odpustil poznámky typu. "Kdo ti nakecal že je to jídlo? Taková lež…." Sotva to snědli Shin usnul, Naruto chvíli po něm a ani Kakashimu to dlouho netrvalo. Sakuře se nechtělo spát. Lehla si na záda a pozorovaa hvězdy. Ty ji stejně za chvíli ukolébaly a ona usla. Zdál se jí pofiderni sen, podobal se skutečnosti před lety…
Sakura šla od Tsunade, potkala Sasukeho. Černovlasý maník ji ignoroval, ale ona na něj čuměla jako na obrázek. Prošli kolem sebe, jen jednou, na chvíli se jejich oči střetli.Sakura se nemohla dívat na jeho záda, jak se pomalu, ale jistě oddalují. "Kvůli te pitomé pomstě zase odejdeš?" Sasuke se zastavil, ale s otočením se už nenamáhal. "DO toho ti nic není…" Sakura přikývla, po tvářích se jí valily slzy, nemohla je zastavit, i když se o to snažila. "Není…Jen bych ti chtěla říct, jak tě nenávidím." Setřela si slzy, otočila se a odcházela. Sasuke nechápal jak mu mohla něco takového říct. Spíš čekal, že se bude chovat jako hysterka…Překvapila ho, ale nevěděl, jestli příjemně nebo naopak. Než mu došlo, že by ji mohl něco říct, byla daleko. Viděl růžový flek - její vlasy. Dohnal ji, položil ruku na rameno a čekal co udělá…
"Ááááá!" Sakuru probudilo nějaké zapištění. Naruto skákal z jedné nohy na druhou. "CO ti zase hrabe?" Naruto se už uklidnil. "Po mě lezl nějaký strašně velký, chlupatý pavouk." Sakura sebou hodila zpátky na zem. Zatím nemělo cenu vstávat, slunce teprve vylézalo, ale obloha byla ještě spíš černá… Naruto měl kecací náladu. "Tady bych spal častěji, zdál se mi super sen! Jenže ten pavouk mě probudil…" Jediný kdo mohl komunikovat byla Sakura. Zbytek zase usl. "O kom se ti zdálo?" "O Hinatě…" Sakura se usmála. "No jasně, že se ptám…" Blonďák byl červený až za ušima. "Tobě se něco zdálo?" snažil se to zamluvit. Dívka na sobě nedalá znát rozčarování ze snu, zalhala. "Nevím…Nic si nepamatuju." TI 2 spolu kecali ještě dlouho o samých kravinách, dokud se Kakashi se Shinem neprobrali k životu. "Nezvedneme kotvy?" Všichni 3 byli pro. Dneska to bylo horší, po Sasukem nešli naít stopy jen sem tam, jako by je tam zapomněl zakrýt. "Ještě to zas tak hrozné není…"usoudil Shin a šel první. Zrovna se prodírali nějakým křovám, byli celí dopíchaní, Naruto tam málem zapomněl i oko. "Pochybuju, že by šel Sasuke tudy. Dyť by se rozcuchal!" nadávala Sakura. Shin ji dal v duchu za pravdu, ale pokračoval dál. Netrvalo dlouho a vylezli z toho na krásně rozkvetlou louku. Sakura neodolola, utrhla jeden květ a dala si ho do vlasů. Červený květ vypadal v růžových vlasech víc než dobře. Shin na ni obdivně koukal, Sakura nevnímala, šla dál. Nedívala se po stopách, tušila, že má jít tudy. Její srdce nezklamalo, vedlo ji správným směrem. Shina to už přestávalo bavit. "Nemyslíte, že kdyby Sasuke chtěl ať ho najdeme, tak se neukrývá?" Sakura po něm hodila vraždící pohled. Shin pochopil s táhnul se, dál pokračovali potichu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama