Tak jsem se snažila o další jednorázovku o HInate a Narutovi...
Seděl za stolem s kupou papíru, nebavilo ho takové papírování…Mnohem radši bojoval! Orochimaru už je sice mrtvý a od Akatsuki je pokoj, ale místo nich se objevují nové skupiny, noví nepřátelé… Ale s přátely to bylo horší, vlastně už o ně ani nestál… Stál jen o jednu osobu… Za ty roky v pozici Hokage toho opravdu zažil spoustu, ať se jednalo o smutné nebo šťastné chvíle. Přesto mu připadalo jako včera, kdy ho jmenovali do křesla velitele vesnice, místo Tsunade, kterou zabil Orochimaru - ten had nechutný. Pro Naruto to byla velká ztráta, zachranou pro něj byl titul Hokage. Po pár týdnech, když se už zabydlel ve své nové kanceláři, napadli vesnici Akatsuki. Obyvatelé vesnice je brzo vyhnali, ale našlo se pár obětí! Mezi ně patřila i bytost, kterou miloval ze všeh na světě nejvíc! Za Hinatu by bez zaváhání položil i vlastní život, ale nemohl… Snažil se o to pomocí různých povolených i zakázaných technik…ale marně.
Z myšlenek ho probralo zaklepání, za dveřmi stál Konohamaru. Nechtěl nic důležitého, vyřídil to rychle a pomalu odbelhával pryč, už taky nebyl nejmladší. Naruto to v kanceláři nemohl vydržet, prudce vstal, přitom zavadil pohledem o jednu z fotek Hinaty. Zrovna je tam opřená o strom a do jejích krásných vlasů padá sníh! Hned mu bylo jasné, kam půjde… Naštěstí to na hřbitov neměl daleko, za chvíli byl tam. Jeho nohy samy mířily k hrobu, kde posledních pár let trávil nejvíce času, k hrobu jeho největší lásky. U jedné z květin byla fotka, byla tam šťastná… Vzal ji do ruky, z jeho krásných, modrých očí stékaly slzy po jeho vrásčité tváři. Ani ji nestihl říct, jak s ním byl šťastný, jak ji miloval… Ona donesla do jeho tmavého života světlo … Snad po ste znovu vzpomínal na jejich poslední den, celý ho strávili spolu…až dokonce.
Probudil se brzo, vedle něj ležela Hinata, něžně se na ni usmál. Byl snad tým nejšťastnějším člověkem pod sluncem! Pohladil ji opatrně po tváři a polibkem probudil… S úsměvem vstali, měli hlad tak šli na snídani do Ichiraku. Naruto si dal jako vždycky ramen, Hinata na něj neměla chuť, objednala si Kung-pao, ale nechutnalo ji, prý to bylo moc ostré.
Naruto se přes slzy smutně usmál, i přes ty roky si pamatoval všechny podrobnosti…
Pořád se na sebe usmívali, drželi za ruky nebo aspoň kolem ramen. Vyšli z restaurace mysleli si, že zajdou za Sakurou. Prošli kolem Sasukeho domu, který se ještě nevrátil. Říká se, že už ho zabili. Byl sluneční den, ale najednou se zatáhlo a zvedl se vítr. Uslyšeli za sebou křik,prudce se otočili… Nic se nestalo, jen malý kluk spadl na zem. Hinata se uklidnila, ale Naruto poznal, že něco není v pořádku. Za rohem před nimi se mihl černý plášť… "SAKra!" vykřikl a utíkal tým směrem, Hinata běžela za ním. Na první pohled poznali Itachiho, Deidara, Peina… Proti nim už stál Kakashi, Gai, Tsunade, Jiraiya, Sakura, … Naruto a Hinata se k nim hned přidali… Bojovali dlouho až se Kisamemu podařilo Hinatu zranit… Vážně krvácela z břicha i noha a ruka měla nějaké to zranění… Naruto se vykašlal na Zetsu a běžel za ní… Nadzvedl ji hlavu a díval se jí do těch jejich krásných očí… Ona se mu dívala taky do očí, které připomínaly oblohu… Naruto ji toho chtěl tolik říct, ale věděl že by to nestihl… Řekl aspoň dvě slova, která mluvila za vše… "Miluju tě!" Hinata se na něj smutně podívala, jen ten pohled bolel. Zopakovala mu to samé, jen ještě připadala pár slov. "Miluju tě, vždycky jsem tě milovala, jen díky tobě jsem byla poslední roky tak šťasná…Naru…" nestihla to doříct. Blonďatý kluk už nezadržoval slzy, ještě ji políbil na její sladké rty, teď už ale byly studené… "Proč teď? Proč musíš zemřít ty? Proč ne já? Nikdy na tebe nezapomenu!"na ty otázky mu nedokázal nikdo odpovědět.
"Naruto!" uslyšel za sebou známý hlas, který už dlouho neslyšel. Nechtěl se otočit, bál se, že by to mohl být jen sen… Na další volání už hlavu pootočil. Stála tam ona! Jako by nezestrárla ani o den, byla pořád stejně krásná… Vstal, aby ji obejmul, znovu pocítil to strašné štěstí, které v sobě neměl už dlouhé roky. Chtěl ji políbit, ale ona ucukla, poodešla o pár kroků dozadu. Naruto šel za ní, ještě se otočil, za sebou viděl jen tělo starého Hokageho ležet u hrobu a před sebou svou životní lásku… Hned věděl kam půjde…
Tým se rozhodl zemřít, ale nelitoval. Vlastně na smrt čekal už celé ty roky, bylo to pro něj vysvobození, které uvítal. Jen litoval, že odešel z Konohy a už se nemohl vrátit…ale za to mohl být už navždy s Hinatou. Svému slovu dostál, nikdy nezapomněl.
To je krásný,a hrozně smutný.Sugoi.