Červenec 2008

Otec a syn

31. července 2008 v 13:47 | Kioko |  Naruto obrázky

Další obrázky...

31. července 2008 v 13:37 | Kioko |  Naruto obrázky
Další obrázky...tentokrát všichni

Naruto a zase Naruto

31. července 2008 v 13:31 | Kioko |  Naruto obrázky

Slavné trojky

31. července 2008 v 12:49 | Kioko |  Naruto obrázky
http://www.harrymedia.com/img/data/media/306/Sasuke_Potter_and_the_OotN_by_sirrala.jpg


Naruto 220díl

30. července 2008 v 19:03 | Kioko |  Naruto Shippuuden
Konečně jsem viděla poslední díl. Je to moc dobrý....Jenom škoda, že tam není i Narutův trénink.


Kiba a Akamaru

29. července 2008 v 12:44 | Kioko |  Naruto obrázky
akamaru je krásný pejsek! Taky bych takoveho chtěla :D

Soutěž

29. července 2008 v 11:13 | Kioko
Jsem v soutezi SONP s povidkou Co boli to preboli. Prosim hlasnete pro me tady moc dekuju za kazdy hlas

Sasuke a Hinata

28. července 2008 v 13:53 | Kioko |  Naruto obrázky
pár obrázků k povídce...

Co bolí to přebolí...

28. července 2008 v 13:36 | Kioko |  povídky
Tak jsem se snažilo o další jednorázovku do soutěže. Měla být o páru Sasuke a Hinata...
Šla z Ichiraku s očima plnýma slz, nevšímala si nikoho, bylo jí jedno, že vráží do lidí…Zastavila se až u Akademie, posadila se na houpačku, kde před pár lety Naruto často seděl. Viděla ho každý den jak tam sedí a smutnýma očima pozoroval lidi kolem, nikdo si ho nevšímal, ale ona ano. Jen nikdy nenašla odvahu aby se s ním začala bavit, přitom se jí toli líbil. Láska k němu trvala celé ty roky co byl vtýmu 7, kdy se jí po něm stýskalo když trénoval s Jiraiyou, kdy si jí nevšímal…A skončila dnes večer, kdy viděla jak se s ním Sakura líbá. Vybavila si obrázek, jak se objímají nad ramenem a do očí se jí nahrnuly další slzy. Nemohla je zadržet a ani nechtěla. Bylo pozdě, oči se jí začaly klížit, byla unavená, vysílená pláčem, zamířila domů.
Moc toho nenaspala, každou chvíli se probouzela. Už brzo ráno svou snahu vzdala a šla se projítpo Konoze. Nepotkala skoro nikoho, ale i tak se jí tam nechtělo zůstávat. Šla na sochy Hokagů, odkud měla krásný výhled na Konohu. Ať se podívala kamkoliv, všude byla nějaká vzpomínka. Na každém místě viděla Naruta…. Po pár hodinách, kdy už Konoha ožila usoudila, že by mohla být vzhůru i Tsunade. Měla štěstí, Hokage už rozespale hleděla do papírů povalující se všude po stole i na zemi. "dobré ráno Hokage-sama." Upoutala na sebe znovupozornost. "Hinato co potřebuješ?" Nesmělá dívka se zamyslela, jak jí říct své rozhodnutí, ke kterému dospěla včera večer. "Chci se přidat k ANBU!" Tsunade vypadl papír z rukou nevšímala si toho, jen dál překvapeně hleděla. "Proč? Proč chceš udělat takovou blbost?" "Chci se naučit být bezcitná…" Tsunade došlo, že nemá cenu přemlouvat ji. "To se nikdy nenaučíš, ale jak chceš, je to tvé rozhodnutí. Snad nebudeš litovat." Hinata přikývla a odešla.
Chvíli na to se hlásila u velitele ANBU. "Ale kdopak tu je!" Za tu jízlivou poznámku byl málem mrtvý, naštěstí se Hinata ovládla a jen ho zpražila pohledem a čekala co z něho vypadne. "Ode dneška se jmenuješ Tami, jsi člen anbu, od teď nemáš city ani tvář…" Tami ho neposlouchala, dívala se z okna malé kanceláře, kde lítali ptáci. Byli svobodní, ona svou volnost zahodila. Radši se přidala někam, kde už teď cítila, že sem nebude patřit. Uvědomila se, že jí velitel strká do ruky masku kočky a vyhodil jí. Za dveřmi na ni začal mluvit nějaký kluk s maskou ptáka, jen co promluvil byl jí nesympatický. "Ty jsi nová? Polez ukážu ti tvůj pokoj!" Vešli do místnosti, kde se už rozvalovaly dvě blondány. "No nazdar!" pomyslela si, nahlas však nic neřekla. Jen je sjela pohrdavým pohledem, nasadila si masku, vzala zbraně a zmizela na cvičiště. Prej bude hned s někým bojovat, vybavila si slova toho paprdy v kanceláři. "Je tu sice jen pár měsíců, ale je dobrý!" nahodil xicht jako by to byl jeho výtvor či co. Tami nezastrašil, ještě zkontrolovala jestli má katanu správně ostrou, kunae i dost shurikenu a už se zubila na přicházejícího kluka. "Začneme?" nehodlala to prodlužovat. "Jasně…A jsem Ichito." Dodal mimochodem. "Fajn a já Tami." Představování ukončili a začali na sebe útočit, jutsu střídalu jutsu. Oba byli dobří a ani jeden nechtěl promarnit příležitost jak zasáhnout toho druhého. Tami byla zrovna v nejlepším, když se Ichito zastavil a skončil to. "Jsi dobrá, ale pro tentokrát to stačí." Tami jen pokrčila rameny, schovala katanu, ale odejít se jí nechtělo. Sedla si do stínu stromu, tak že ji nikdo nemohl vidět, kdyby nepřišel blíž. Myslela, že Ichito odešel, tak si sundala masku. To se spletla, on se na ni pořád díval. Když viděl její obličej zůstal stát a upřeně na ni hleděl. Tami nechápala jeho reakci, ale ani nad ní nijak nepřemýšlel. "Jak dlouho tu jsi?" dodala po dlouhé době ticha. Ichito se mezitím vzpamatoval a odpověděl. "Dva měíce…a už mě to tu štve." "Tak proč jsi tu šel?" Ichito se pousmál, ale pod maskou to nešlo vidět. "Chtěl jsem zapomenout na jednu holku…Dlouho jsem v Konoze nebyl a když jsem se vrátil dala se dohromady s mým kámošem…" "A zapomněl?" Ichito přikývl, Tami se pousměje. Povídali si ještě dlouho a Ichito jí začal být čím dál víc sympatičtější.
O měsíc později
"Máme další misi… Najít Orochimarův úkryt." Ichito řekl Tami další misi. Tami je u anbu už měsíc, za tu dobu se z nís tal skvělý ninja, ale nebyla bezcitná jako většina členů anbu. Většinu misí trávila s Ichitem, ve společnosti s ním úplně zapomněla na Naruta. Na zadání další mise jen přikývla. Připravit si zbraně a sbalit pár nejdůležitějších věcí je otázka pár minut, za chvíli je připravený i Ichito. "To jdeme jen my?" podivila se Tami, když ji kluk jehož tvář je ukrytá v masce pobídl k odchodu, Ichito jen přikývl. Jen co vyjdou z Konohy napadne ji. "Víme aspoň přibližně kde je?" Žádná odpověď. "Halo! Ichito, vnímáš mě?" Ichito se vzpamatoval a odpověděl na předchozí otázku. "Jo…ale poslední informace je stará 3 měsíce. Snad místo nezměnil"
Utíkali tiše vedle sebe až do tmy, dokud se Ichito nezastavil. "Neodpočineme si už?" Dívka přikývla a postarala se o oheň, Ichito o jídlo. Po malé večeři usla a on měl hlídku. "To na nás poslali jen 2ubožáky?" slyšel pohrdavý hlas Kari z dálky. "Sakra!" zaklel pološeptem a rychle vzbudil Tami. "Co je?" divila se ospale. "Máme společnost" vysvětlil krutý návrat do reality. "Tým Hebi…a nejspíš i Orochimaru." Rozeslapá dívka se kolem sebe podívala byakuganem. "Jo…je tu 5 lidí, tam tým směrem" ukázala za nějaký křák.
Konečně se všichni ukázali. "No konečně!" uvítala je Tami, Karin se ušklíbla a šla ji kuchnout, ještě se zbytkem jejího týmu. Orochimaru a nějaký hnusný blonďák šli na Ichita. Tami máchla katanou, ale Karin se povedlo uhnout, podruhé už takové štěstí neměla, zato měla proseklé břicho a velké krvácení. Dál si jí nevšímala, otočila s ek ní zády a podívala se na 2 kluky, kteří vypadali odhodlaně. Jedným pohledem zjistila proudění jejich chakry a začala dělat různé jutsu. Ichito mezitím odrovnal blonďáka a otočil s ena Orochimara. Ten had se nějak neměl k boji, jen se ušklíbl a klidným hlasem se ho zeptal. "Přece mě nezabiješ Sasuke!" Ichito se pro sebe pousmál, ale jasným hlasem odpověděl. "Klidně!" a dál chtěl pokračovat v boji! "On ho poznal?" nechápala Tami, která se po nich náhodou otočila. Za svou nepozornost zaplatila ránou do nohy. Zase se vzpamatovala a oba rychle zabila, chtěla vědět jak je na tom Ichito.
Přiblížila se k Orochimarovi a snažila se ho aspoň zranit, ale moc se jí ti nedařilo. Oddělala si vlasy z masky a vzala katanu.Než jí stihla rozáchnout měla u krku Orochimarův meč. "Nech ji!" ozval se Ichito a šel k němu. Oroxicht mu bez zaváhání odpověděl. "Proč bych to dělal? Napřed zabiju ji a pak tebe!" Tahle varianta se mu moc nelíbila. "Nech ji Chceš mě, tak si mě vem, ale ji nech žít…" Had se na chvíli zamyslel. "Fajn!" oddělal z ní meč a otočil se na něj. "Ale mám podmínku: Vrátíš se ke mně.Teď když je Kabutík mrtvý…" "Aby ses nerozbrečel…" pomyslel se, nahlas však promluvil na Tami. "Tami běž! Já už se odsud nedostanu, ale ty jo!" Ona jen zakroutila hlavou a postavila se vedle něj. Ichito se na ni prosebně podíval. "Běž!" a odpověděl tomu hadovi. "Radši mě zabij!" "Jak chhceš!" znovu vytáhl meč a chtěl ho bodnout. Tami měla na rozhodování jen pár sekund, ale i tak byla rychlější a skočila před něj. Orochimaru se na to podíval a zmizel s myšlenkou. "teď bude trpět víc než kdybych ho zabil HAHA!"
Ichito ji chytl do náruče a položil na zem. Bezeslov ji sundal masku, aby s epodíval do jejich krásných očí. "Hinato…proč jsi to udělala?" Černé oči se naplnily slzami, ledové potůčky stékaly z tváře a kapaly Hinatě na obličej. "Protože tě miluju Sasuke!" to byla odpověď, která mluvila za vše. Sasuke si taky sundal masku a nechápavě se zeptal. "Jak víš, že jsem…" Hinata se zamyslela a s úsměvem odpověděla. "Tušila jsem to dlouho, ale na jedné misi jsi mi to potvrdil. Udělal jsi chidori a to umíš jen ty a Kakashi." I Sasuke na své tváři vykouzli úsměv, ale byl smutný a pokrytý slzama. Hinatě se zavíraly oči, ale chtěla udělat ještě jedu věc. Z posledních sil se nadzvedla a políbila ho. Do polibku dala svou velkou lásku, radost z toho, že je živý, štěstí, že ho dokázala zachránit. Sasuke naopak cítil jen bolest a lásku, o kterou přijde. Udělal by cokoliv, kdyby ji mohl zachránit…Ale na to je už pozdě. Hinata ztratila veškerou sílu, spadla na zem. Ještě než zavřela oči na vždy, slyšela Sasuleho poslední slova. "Miluju tě…Nikdy na tebe nezapomenu…Nikdy!" Seděl vedle ní ještě dlouho. Bylo mu jedno, že začala pršet a jeho i Hinatin obličej smáčel déšť. Pozoroval její obličej a doufal, že se na něj usměje, tím svým krásným úsměvem, ale nic se nestalo…
Byl večer, na černé obloze zářily hvězdy a Sasuke zamířil na hřbitov, kde ode dneška leží Hinata. Přišel za ní až teď večer, kdy ho milosrdně kryje tma. "Ahoj Hinato!" pozdravil ji šeptem a sedl si vedle hrobu. "Donesl jsem ti tvoji masku…" položil ji vedle fotky a vzpomínal co všechno spolu prožili schovaní v maskách. Když šel do anbu doufal, že tam zapomene na Sakuru. Povedlo se, ale zamiloval se do Hinaty, o kterou taky přišel… O všechny na kterých mu záleželo přišel. Rodinu mu zabil Itachi a jeho největší lásku Orochimaru. "Já tě pomstím…" slíbil jí. Věděl, že ho slyší, že s ním bude všude ať se pohne kdekoliv. "Nebudeš namě čekat dlouho…Jen zabiju Orochimara a budeme zase spolu..Už navždy!" po těchto sovech vstal a odešel.

Sai

27. července 2008 v 17:36 | Kioko |  Naruto obrázky

Až na konec světa - 6. Kapitola

25. července 2008 v 18:16 | Kioko |  povídky
Sakura šla pomalu, kus za Kakashim a Narutem. Nic se jí nechtělo, jenom před sebou pořád viděla Sasukeho, jak ho nedokázala zabít. Bylo oproti němu fakt tak slabá? NE! Ona ho zabije… Strašně ji štvalo, že zdrhl. Naruto měl dobrou náladu, měl radost, že porazili tým Hebi. Jen mu vadilo, že Sasuke zdrhl, nevadí příště už nebude mít šanci utéct. "Sakuro…" počkal až se nho dívka dojde a pokračoval. "Kašli na něj. Příště ho dostaneme! A nebude to trvat dlouho!" sliboval, ale dočkal se jen nepatrného přikývnutí a po deldí době i odpovědi. "Jen aby ho dřív nezabil Itachi…" Naruto se rozesmál. "že by?" nečekal na odpověď, uviděl před sebou spoustu červených malin, jen se sliny sbíhaly a už se k nim řítil. Natrhal si plnou dlaň a šel k Sakuře "Dáš si?" tomu nevinnému úsměvu nemohla odolat. Přikývla a už si brala. Za chvíli tam nic nezbylo, museli hledat, aby něco našli. "Podívej! Ta je velká…" pochlubil se Naruto svým úlovkem a donesl jí ho. Chtěl jí ho dát do pusy, ale Sakura se nenechala ( byli tam proteiny), tak jí to aspoň pomazal po tváři. "Ty!" Ohnala se po něm a snažila se udělat to samé, moc se jí to nedařilo. "Pst!" zarazil Kakashi jeden z jejich výbuchů smíchu. Naruto Sakuru pustil a nechápavě se porozhlídl. "CO je?" nechápala ani sakura a snažila si dál očistit obličej. "Někdo tady je…" vysvětlil pološeptem. Oba si až teď uvědomili cizí chakru. "Kdo je to?" zeptal se blonďák nenápadně takže ho všichni slyšeli. "Nevím…" pokrčil rameny Kakashi. "Ale ať to byl kdokoliv už zmizel." "Jaká škoda…" Šli dál, ale tentokrát to nebyla žádná tichá cesta. Naruto se Sakurou se pošťuchovali celou dobu, když se zrovna nesmáli. Ani Kakashi neudržel vážnou tvář a smál se s nimi.
"Hele co to je?" zeptal se najednou Naruto při pohledu na skálu. "Vypadá to jako úkryt…" napadne Sakuru. "Zase Akatsuki?" "Ne…to nejsou oni…" ozve se za nimi Sasuke, jakoby se ho o něco prosili. "Co tu zase chceš?" nechápal Naruto, jeho hlas zněl už dost otráveně. "Zabít Itachiho. No a jelikož vy je hledáte taky je jasný že jsme se zase potkali." "bohužel…" povzdychne si Sakura. Jediný Kakashi ovládne emoce a nenuceným tónem se Sasukeho zeptá. "Jak víš že to není jejich úkryt?" sasuke se zamyslí jestli mu má odpovědět a nebude to pod jeho důstojnost… "Nejsem blbý! Oni by to určitě nenechali jen tak, není tu žádná past nic…" Sakura zvedne oči v sloup, ale nekomentuje to. "Kakashi sensei…budeme pokračovat?" Ten jen zvedl hlavu k obloze, kde se už honily mraky, vypadalo to na pořádnou bouřku. To byla jasná odpověď, musí se někde schovat.
Naštěstí se tam dostanou lehce, stačí aby dala sakura pořádnou ránu a je to. Bylo to akorát, protože se právě rozpršelo. Naruto s Kakashim rádi zapadli a Sakura byla krok za nimi. Sasuke si naivně myslel, že i on se může schovat, ale růžovovlasá dívka ho vyvedla z omylu. "Vypadni!" "ale…" Slavný Sasuke se nevzmohl na odpověď. Naruto se k ní přidal. "Neslyšel jsi? My už dávno nejsme tým, máš svůj…I když už je mrtvej!" kdyby mohl pohled zabíjet, byli by už asi mrtví, takhle se Uchiha jen zašklebil a zmizel. Neviděli ho moc dlouho, stačilo udělat pár kroků a zmizel za teplými kapkami, které nemilosrdně kapaly. "snad už od něj bude pokoj."zadoufal Kakashi, kterému se taky nelíbilo, že ho měli pořád za zády. "Chtělo by to oheň, nebo zmrzneme." Všimla si Sakura změny počasí. Celý den sice bylo teplo, ale teď se vzdych nápadně ochladil a oni se klepali zimou. "A dřevo…" podotkl Naruto, který se rozhlédl,ale nic tomu podobného tu nebylo. Kakashi si tým nebyl tak jistý. "Počkej…" zvedl se a prozkumal to. Po chvíli hledání pár klacků našel. "Aspoň chvíli nám bude teplo." Usmál se a rovnou oheň rozdělal. Všichni 3 si sedli kolem, co nejblíž a dívali se do plamínů. Nikdo nemluvil, slova byla zbytečná…
Sakuře byla stále zima, nepomohl spacák ani oheň. Odhodlala se a opřela se o Naruta, ten to pochopil a objal ji. V těle růžovovlasé dívky se rozlilo teplo, které ji rázem zahřálo. Cítila teplo, bezpečí, lásku…zavřela oči a během chvilku usla, ale ještě než upadla do říše snů uvědomila si, co k němu cítí. Uvědomila si, že ho miluje….

Pary

24. července 2008 v 14:01 | Kioko |  Naruto obrázky
Sasuke a Sakura
Sasuke a Kakashi
Naruto a Hinata
4983b1de.jpg naruto hinata image by maddle-chan
hinata_naruto.jpg Naruto - Hinata image by rinso
Sakura a Gaara
Shikamaru a Temari

další SB...

23. července 2008 v 21:35 | Kioko
Tenhle blog je super! Najdete ho tady

Až na konec světa - 5. Kapitola

23. července 2008 v 21:09 | Kioko |  povídky
Šli potichu, to u nich bylo nezvyklé. Je šlo vždycky avšude slyšet, ale teď měl každý svou hlavu plnou myšlenek. Sasuke šel první, jen kousek před ostatními. Dával si záležet, aby se ani jednou nepodíval dozadu a nesetkal se se Sakuřiným ani s Narutovým pohledem, cítil k nim čím dál větší nenívist. Jestli si mymslel, že na nho budou pořád čumět a přemýšlet jak to mohl udělat, spletl se. Naruto se jeho směrem nepodíval ani jednou, hleděl pořád na Sakuru, až kvůli tomu párkrát zakopl, to mu bylo jedno. Děkoval sám sobě, že ji nenechal zabít tým hadem. Nevadilo mu, že si ho nevšímá, hlavní je že žije. Sakura si nevšímala nikoho, čuměla do blba a nemohla se zbavit pocitu, že udělala chybu, když se rozhodla jít proti Sasukemu.
Cestu i stromy pohltila noc, na obloze se rozzářil měsíc a hvězdy. Přestože šli už dlouho ani jeden necítil únavu. Kakashimu se spát nechtělo tak šli ještě asi 2 hodiny než jim začala být zima, Skaura rozdělala oheň a hned si sedla vedle co nejblíž to šlo. Pobídla Naruta a Kakashiho (Sasukeho ignorovala) ať jdou spát, ona si vezme hlídku jako první. Kakashi nic nenamítal a zalehl. Netrvalo dlouho a usl, Naruto na tom byl podobně, jen Sasuke byl pořád vzhůru. Sakura natáhla ruce, aby se zahřála a přitom se dívala do plamínků. Takový pohled se jí libil už od malička, ale teď si ho nemohla vychutnat. Cítila na sobě něčí pohled, ale nikde nikoho neviděla. "Sasuke?" napadlo ji a podívala se na zem, kde měl ležet. Samozřejmě tam nebyl. Tušila problém, chtěla vzbudit Naruta a Kakashiho,ale nestihla to. Ten hajzl ji stoupl do cesty. "Sakuro ty se nikdy nezlepšíš. Možná že nejsi ta naivní Sakura, která za mnou dolízala, ale na mě nemáš pořád!" "to si jen myslíš!" Zelené oči plné nenávisti se střetly s černými, bezcitnými. "Co chceš?" Sasuke se pousmál a zmizel. Hned se objevil za Sakurou a chytl ji za rameno, aby ji otočil. Nechtěla ho poslechnout, ale nic jiného ji nezbylo a… Dotyk byl sice krátký, ale i tak jí přebehl mráz po zádech. Ani nevěděla proč. Využila jeho blízkosti a položila mu kunai ke krku. Sasuke to čekal, ale místo toho aby ji začal zabíjet ji políbil. Sakura zůstala nehybně stát, nemohla zareagovat. Chtěla mu polibky oplácet, udělat to po čem tolik let pořád touží, pak si ale vzpomněla na jeho chování když jí málem zabil Orochimaru, na Naruta a … kunai mu přitiskla ještě víc až mu vytryskla krev. Tohle ho překvapilo, čekal že mu padne kolem krku. Že by se vážně zlepšila? "Ani před smrtí si nechceš užít?" "Já ted neumřu!" vydechla bojovně. Neodpověděl, jen s úsměvem hleděl někam za její rameno. Otočila se a tam stál tým Hebi. "Ty jsi to hrál! Už od toho zranění. Celou dobu jsi to jen předstíral…" vyhrkla v náhlém poznání. "Proč?" Karin se chladně zasmála. "Snad sis nemyslela, že k tobě něco cítí? On miluje mě!" "To zrovna.." odfrrkl polohlasně Sasuke. Odpověděl ji teprve nějaký kluk. "Měl donést ten papír co šlohli akatsuki… Jenom se brzo prozradil."
V tom se probral Naruto, hned zatřepal Kakashim. "Jakto že je jich tu tolik?" divil se rozespale. Kakashi do něj pořádně žduchnul, to zabralo. "Jsi hajzl!" zkonstatoval Naruto Sasukeho chování a ani to neznělo překvapeně. Nepřekvapil ho ani ubohý útok Karin, bez problému ho odvrátil a hodil po ní kunai. Zapíchl se jí do nohy, začala se smát a mírně krvácet. "Na to co se o tobě říká jsi slabý!" Naruto se na ni podíval jako na 3 leté děcko, kterému něco vysvětluje. "Ten kunai byl otrávěný… Dávám ti tak 5 minut" Otočil se někoho poblíž a dál se věnoval mu. Byl silnější než čekal, ale po chvíli se ho zbavil. Kakashi v pohodě kopíroval nějaké techniky a nakonec se jeho protivník taky svalil do trávy mokré od rosy. Už zbylo jen kuchnout Sasukeho, Sakura už ztrácela síly, ale nechtěla se vzdát, musí ho zabít i za cenu svého života. Jenže jí to nějak nešlo a Sasuke to viděl, nevyužil příležitosti k zabití, jen se usmál a pošeptal jí do ucha. "Tým to nekončí, já si tě najdu a zabiju. Stejně jako tvůj tým…Nebude to trvat dlouho!" a zmizel.
"Co chtěli?" zeptal se Naruto Sakury hned po tom co se ujistil, že je v pořádku. "Jejich původní plán byl získat ten papír, co mají Akatsuki. Jenom nechápu proč se tady ukázali a proč Sasuke přiznal, že je pořád na straně toho hada." Vysvětlila. "Třeba Karin žárlila. Nemohla vystát, že jsi s jejím miláčkem" napadne Naruta. Kakashi se pobaveně rozesměje, po chvíli se ale zklidní. "Oni po Akatsuki půjdou pořád! Měli bychom je předběhnout." Sakura ani Naruto nic nenamítají.

Deidara

23. července 2008 v 13:40 | Kioko |  Naruto obrázky

Až na konec světa - 4. Kapitola

22. července 2008 v 19:31 | Kioko |  povídky
"Nech ji!" uslyšela zřetelně Narutův hlas. Otevřela oči, viděla Naruta jak rozkazuje Orochimarovi. Normálně by se začala chlamat, ale tedˇne. Radši využila hadovy nepozornosti a zdrhla. Během chvilky stála vedle Naruta. Ten to čekal a už dělal rasengan. Sasuke se taky vzpamatoval a chystal se na chidori. Tohle bylo na Orochimara hodně, když zjistil, že bude brzo v pytli radši zdrhnul se slovy "Stejně se vrátíš". Bohužel to stihl a Kabuto mizel za ním.
Sakura se sesypala na zem a zavřela oči. Naruto si zničeně sedl vedle a Kakashi se opřel o strom a pozoroval je. Sasuke nevěděl co dělat. Nakonec si stoupl a pomalu došel k Sakuře. Sedl si vedle a díval se na ni. Sakura otevřela oči, cítila na sobě nějak moc pohledů. Napřed se setkala s modrýma očima, byly krásné. Zase se na ni usmívaly, jak jí ten pohled chyběl. Hned potom spatřila černé oči, ty byly chladné. Jako před chvíli, kdy by ji nechal zabít. Zamračila se na něj a schválně se zase otočila na Naruta. "Děkuju Naruto. Nebýt tebe…" hlas ji selhal. Blonďák se usmál "To nic vždyť jsme tým!" Sakuru ta slova potěšila, myslela, že už se na ni vykašlal… Sasuke se chladně usmál a přerušil je. Nasadil pokorný tón a usmál se znovu, tentokrát nejistě. "Sakuro můžu s tebou mluvit?" Dívka se na něj podívala s nenávistí v očích, on ten pohled ustál a dál se prosebně díval. "Jak můžu odolat takovému pohledu?" pomyslela si a kývla. Sasuke ji pomohl vstát, kousek poodstoupili. Uchiha myslel, že dost daleko, ale Naruto stejně jeho slova zřetelně slyšel. "Sakuro promin. Já vím, že mi to asi nikdy neodpustíš, ale… Já to musel udělat. Orochimaru zjistil moji slabinu, zjistil že mi na tobě záleží, ale já jsem mu to nemohl odsouhlasit, takhle by mě brzo dostal zpět. A já se tam nechci vrátit už nikdy! Myslel jsem, že když mu řeknu, že je mi to jedno, že tě nechá. Podcenil jsem ho, zapomněl jsem jak je bezcitný. Nevím co bych dělal kdyby Naruto nezasáhl, nemohl bych bez tebe žít…" Sakura na něj fascinovaně zírala, nevěděla co říct. Poslouchalo se to dobře, ale nevěděla jestli je to pravda. Naruto věděl, že je to jen výmysl za to nechápal jak mu na to může Sakura skočit. Stoupl si a šel za ním. "Sasuke ty by ses měl dát na herce. Vážně se umíš skvělě přetvařovat, jen škoda že už ti na to nikdo neskočí!" Sasuke se vysděšeně podíval na Sakuru, doufal, že se Naruto sekl jako vždy. Drůžovovlasá dívka nevěděla čemu věřit. Přála si, aby to co říkal Sasuke byla pravda, ale po tom jak se na ní vykašlal? Naruto by tohle nikdy neudělal…. Podívala se do černých očí, nic v nich nepřečetla. Nebyla v nich nenávist, bezcitnost ani přátelství, láska. "Uvěřila jsem mu tolikrát a tolikrát se spletla…Teď už tu chybu opakovat nebudu!" pomyslela si a to samé řekla Sasukemu nahlas. Bylo poznat, že tuhle reakci nikdo nečekal. Sasuke zalapal po dechu, nevzmohl se na slovo a Narutovi se na tváři zase po dlouhé době ukázala upřímná radost. "Toho budeš litovat!" řekl jí Uchiha chladným tónem. Sakura vzala veškerou svou odvahu a podívala se mu do očí. Naštěstí nepodlehla jejich kouzlu a řekla mu co si myslí. "NE! Tohodle rozhodnutí litovat nebudu, spíš je mi líto, že jsem ti znova uvěřila… Ani se tě nebojím! Tebe bych zabila v klidu, výcvik u toho hada ti byl k ničemu. Pro Itachiho nebudeš nikdy překážka." Tohle Sasuke nečekal, vzal kunai a řízl ji do ruky. Pokračoval by, kdyby ho Naruto nezastavil. "Nech ji!" řekl stejně jako Orochimarovi, jenže Uchiha se nechtěl vzdát tak snadno. "Kdo mi zabrání abych ji zabil? Ty? TO těžko pořád jsi na to slabý." Naruto se nenechal zastrašit, udělal klon a chystal se na svoji oblíbenou techniku. Sakura se mezitím uzdravila a chtěla mu jít na pomoc. Kakashi byl rychlejší. Zarazil všechny 3 a ještě je seřval. "Jste jak malí. Naše mise není zabít se navzájem, ale vzít ten papír Akatsuki." Otočil se na Sasukeho a sjel ho vražedným pohledem. "Dobrá! Ale jen co zabiju bratříčka a vezmu ten papírek, vyřídím si účty i s Narutem!" odsekl Kakashimu Uchiha. "Toho se nedožiješ! Dřív než tě bude moct kuchnout Naruto se tě zbaví Itachi." Vysmála se mu Sakura. Sasuke dostal znocu chuť ji zabít, ale ovládl se a radši pokračoval dál v cestě. Naruto se znovu usmál i když věděl, že to nebude lehké.

Až na konec světa - 3. Kapitola

20. července 2008 v 19:22 | Kioko |  povídky
Už všichni čekali na Kakashiho u brány. "Jaká je vlastně naše nová mise?" začala konverzaci Sakura s pohledem upřeným do černých očí. Myslela, že on to bude vědět spíž bež Naruto, al eon jen pokrčil rameny se slovy. "Já ji neposlouchal" Podívala se na blonďáka, který to celé pozoroval s posměšným xichtem. Naruto zachytil její pohled, podíval se do krásných zelených očí. Nemohl se pohnout ani promluvit. Ani on ji neodpověděl, vyložila si to, že se s ní pořád nebaví a naštvala se na nho. "Jak dlouho to bude trvat? On by se zachoval stejně!" pomyslela si. Až Kakashi ji odpověděl. Sakura přikývla a Kakashi dodal. "Ale ty už jsi tam byla ne?" Sakura se podívala do země a Naruto se usmál. "Ona myslela na někoho jiného než Akatsuki!" a střelil hnusným pohledem na Sasukeho. Sensei se pousmál, zase to byl tým 7. Jediná změna byla, že Naruto nenáviděl Sasukeho ještě víc, ale Kakashi myslel, že je to kvůli tomu jeho odchodu. Spletl se, je v tom něco víc. Pobídl je k odchodu…
Sakura se Sasukem šli jako poslední. Celou cestu se poštuchovali, blbi, smáli se… Naruto se na ně nemohl dívat. Radši šel pořádný kus vepředu, Kakashi se k němu brzo přidal. Sanžil se začít se s ním bavit, ale marně. Přemýšlel nad něčím úplně jiným. "Jak mu na to může skočit? Vždyť ju jenom využívá. Při nejbližší příležitosti se zase vrátí k tomu hadovi. A já doufal, že… Jen co se objěví je ot všechno v pytli. Já ji pomáhal dostat se z depku kvůli němu, já ji zachránil život při misích,…On se jenom vetře a všechno zničí! Oba se najednou s Kakashim zastavili, uslyšeli nějaký šepot. Nemýlili se, před nima se objevil Orochimaru a Kabuto. "Kde máš svoje poskoky? Už se na tebe vykašlali?" začal rýpat Naruto. Kabuto se jen usmál. "Zase jsi vedle. My jsme vás nepřišli zabít, i když bychom na to stačili a nikdo se na nás nevykašlal!" "TO určitě!" řekla Sakura polohlasně. Orochimaru i Kabuto se na ní podívali, víc než ona je zaujala ruka, ketou se dotýkala Sasukeho. "Přišli jsme si pro tebe!"oznámí jim ten slizký had a usmál se na něj nebo zašklebil, těžko říct… Uchiha pustil Sakuru, udělal k němu pár kroků a podíval se mu do očí. "Já už s tebou nechci mít nic společného. Ty jsi mě chtěl zabít a čekáš, že se k tobě vrátím? Běž se bodnout!" "To zní jako by mu dával kopačky!" pomyslel si Naruto. "Když se po dobrém tak po zlém!" usmál se jízlivě Orochimaru. A začal dělat různé početě určené pro svého oblíbence. Nechtěl ho zabít, jen zranit, aby si ho pohl odvést. Jen zapomněl na zbytek týmu. Kakashi se podíval, co bude dělat Kabuto. Poskok se narovnal a dělal pečetě. Kakashi je kopíroval a Naruto začal dělat Rasengan, ať mu může rozbít brýle. Sakura se přidala na stranu Sasukeho jak jinak. Bojovala jak nejvíc mohla, chtěla zachránit Sasukeho. Vůbec ji nenapadla možnost, že by se k němu mohl zase vrátit. Orochimaru se zašklebil a svým dlouhým nechutným jazykem si ji přitáhl. "Tak co Sasuke? Stačí jen trocha a je mtrvá!" Sasuke vykulil oči. "Budeš ji obětovat nebo se přidáš ke mně?" Naruto se vykašlal na Kabuta, který se válel po zemi. On i Kakashi se otočili na Uchihu a čekali na jeho reakci. On se jen ušklíbl a bezcitným hlasem se ho zeptal. "Ty si myslíš že mi na ni záleží? Naučil se mě, abych nikoho nemilovat. Vyjimečně jsem se tvé rady řídil…" říkal to přesvědčívě, ale do krásných zelených očí se neodíval.
Naruto ani Kakashi nebyli překvapeni. Ale Sakura ano. Myslela, že se změnil, ale to byla chyba. Naruto měl pravdu, jen ji využil… Vůbec mu na ní nezáleželo. Vzpomněla si na cestu sem, co ji všechno říkal za hezké slova. Teď jako by se rozplynuli, nestál před ní ten Sasuke, kterého milovala, ale někdo úplně jiný…. Orochimaru se zasmál. "Takže sbohem!" Sakura zavřela oči, čekala bolestm ale místo ní cítila uvolnění…

Akatsuki

19. července 2008 v 10:52 | Kioko |  Naruto obrázky

Nový design

19. července 2008 v 10:38 | Kioko
Další nový vzhled. Dělala mi ho zanda, je mov pekny. Díky zany

Obrazky

18. července 2008 v 14:19 | Kioko |  Naruto obrázky
rays87.jpg rays87 image by johncarl_2007
Shippuden Episode 04
Sai, Sakura, Naruto